Pevnostní pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou — které je dnes zahrnuto do projektu Králické pevnostní oblasti a leží v Pardubickém kraji — tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic Republiky československé a mimořádné bylo i v rámci Evropy před II. světovou válkou. Intenzivní prací se zde v letech 1936-1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě.

V současnosti se s těmito kdysi přísně tajenými pevnostními stavbami může návštěvník regionu seznámit prostřednictvím muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech.

Nejznámějším z nich je Muzeum čs. opevnění — dělostřelecká tvrz Bouda — kulturní památka ČR v péči Společnosti přátel čs. opevnění, o. p. s. Tato tvrz je vojensko-historickou památkou s významem přesahujícím hranice kraje. Přístupná je pro veřejnost od r. 1990. V kategorii dělostřelecká tvrz (nejmohutnější typ pevnostního objektu u nás) je i přes těžkou devastaci (za okupace i v období poválečném) nejzachovalejší stavbou s největším množstvím cenných detailů a fragmentů, které se z roku 1938 dochovaly. Zdejší atmosféra je neopakovatelná.

Dalším pilířem projektu Králická pevnostní oblast se postupně stane v srpnu 2008 veřejnosti zpřístupněná dělostřelecká tvrz Hůrka. Jde o objekt stejné kategorie, jako v případě Boudy, avšak v rozdílném stavu zachovalosti. Hůrku využívala armáda ke skladovacím účelům více než 50 let. Její předností je vynikající dostupnost pro fyzicky méně zdatné návštěvníky a možnost celoročního provozu. Objekt patří městu Králíky, provozovatelem je Společnost přátel čs. opevnění, o. p. s.

Výčet trojice pilířů Králické pevnostní oblasti uzavírá (nikoliv však významem) Vojenské muzeum Králíky (VMK) — celoročně přístupná vojensko-historická expozice věnovaná problematice obrany státu. Zde mají návštěvníci možnost vidět exponáty z výzbroje mobilních součástí armády — bojové prostředky, vozidla, dělostřelecké zbraně, munici, uniformy, dokumenty, fotografie… Pracuje zde také specializované TIC, zaměřené na Králickou pevnostní oblast a čs. opevnění celorepublikově. V roce 2009 projde VMK zásadní přestavbou financovanou z fondů EU, stane se pak nejmodernějším vojensko-historickým muzeem na území ČR.

Další muzea a veřejnosti zpřístupněné objekty jsou řazeny z východu na západ — od obce Dolní Morava po České Petrovice.

Pěchotní srub K — S 5 „U potoka“ — je vlastněn a provozován občanským sdružením KVH Kralka, které během 15 let své činnosti srub posunulo mezi 4 nejlépe rekonstruované objekty na území ČR. Nachází se zde mnoho originální výzbroje a výbavy… Mezi nejcennější patří originální pevnostní protitankový kanón, původní čerpadlo, původní pevnostní lafetace a další. K muzeu patří také nedaleký lehký objekt vz. 37 (č. 49).

Pěchotní srub K — S 8 „U nádraží“ — provozuje občanské sdružení Klub přátel armády. Objekt je částečně rekonstruován a upraven, shlédnout lze různě zaměřené expozice. Unikátem je zdařilá maketa pevnostního protitankového kanónu. Ve vstupu do srubu je umístěna pamětní deska gen.mjr. in memoriam Bohumila Boreckého — v roce 1938 velitele hraničářského pluku 6.

Dělostřelecká pozorovatelna K — S 12b „Utržený“ — je stavebním řešením unikátní objekt — jediný v ČR. Představuje místo dalekého rozhledu a je zároveň objektem, kde se dochoval poslední z původních 110 pancéřových zvonů a kopulí osazených v objektech těžkého opevnění na Králicku.

Pěchotní srub K — S 14 „U cihelny“ — patří městu Králíky. Na základě mandátní smlouvy objekt rekonstruuje a zdejší muzeum provozuje Vojensko-historický klub Erika Brno. Z ruiny se tento objekt — mimořádně cenný svými osudy — změnil na srub v pokročilé fázi rekonstrukce, s řadou unikátních expozic a výstav. Zcela jedinečná je expozice věnovaná čet. Arnoštu Hradovi — příslušníku osádky objektu (3. 10. 1938 odmítl ustoupit a spáchal protestní sebevraždu). K muzeu patří také dva nedaleké lehké objekty vz. 37 (č. 111 a 112).

Muzeum Vysoký kámen je tvořeno pěchotním srubem K — S 25 „Na sedle“, a třemi lehkými objekty vz. 37 (č. 59, 60, 260). Objekty muzea, stejně jako další v okolí, byly za okupace součástí ženijního cvičiště. Srub je postupně rekonstruován, lehké objekty jsou zrekonstruovány do různého časového období.

Vojenské muzeum Lichkov — tvoří sruby K — S 31 „U besídky“ a K — S 32 „Na růžku“. Provozovatelem pro obec Lichkov je klub ForteG. Oba sruby jsou postupně upravovány, slouží k umístění několika zajímavých expozic věnovaných řadě vojensko-historických témat.

Také v prostoru mezi obcemi Mladkov a České Petrovice jsou objekty, kde nadšenci pracují na jejich rekonstrukci (pěchotní srub K — S 37 „Na rozhledně“, K — S 38 „U křížku“, lehké objekty vz. 37 č. 35 a 36 a pěchotní srub K — S 46 „V zátiší“). Z řady důvodů (např. majetkoprávní problémy, jiné nahlížení na spolupráci…) bohužel nepotvrdily tyto subjekty účast na společných víkendech KPO. Možnost návštěvy v těchto termínech tak není garantována.

Projekt Králické pevnostní oblasti a jeho postupné naplňování je v celostátním měřítku projektem ojedinělým a neopakovatelným. V čem spočívá jeho mimořádnost?

Projekt je zaměřen na záchranu, uchování, rekonstrukci a zpřístupnění co největšího vzorku objektů pevnostní obranné linie budované Republikou československou ve 2. polovině 30 let XX. století. Je realizován v místě, kde se do září 1938 podařilo armádě a firmám, které opevnění budovaly, zrealizovat vůbec nejsilnější opevněné postavení na území Československa — v oblasti okolo města Králíky v nejvýchodnější části dnešního Pardubického kraje. Obdobně intenzívní opevňovací práce probíhaly sice i na Ostravsku, Opavsku, Rokytnicku, Náchodsku a Trutnovsku, nicméně Králicku zůstává prim několika důvodů.

Opevnění v oblasti Opavska, Náchodska a Trutnovska nedosáhlo takového stupně dokončení, jako na Králicku.

Opevnění na Ostravsku a Rokytnicku, sice dosáhlo po stavební stránce srovnatelného stupně dokončení, avšak nebylo tak mohutné. Koncentrace tří — stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí — s celkem 17 bojovými objekty, 39 samostatných těžkých objektů, 187 lehkých objektů vz. 37 a 4 lehkých objektů vz. 36 je skutečně ojedinělá.

Linie opevnění na Králicku probíhá celou svojí délkou v atraktivním přírodním prostředí (nesrovnatelné s Ostravskem a Opavskem).

Na Králicku je aktivních několik skupin nadšenců, kteří se již řadu let snaží některé pevnostní objekty rekonstruovat, zpřístupňují je a provozují soukromá muzea. Klíčové subjekty jsou sdruženy do obecně prospěšné společnosti Králická pevnostní oblast o. p. s. a spolupracují na zásadních společných projektech. I tyto internetové stránky jsou výsledkem jejich spolupráce.

Nezanedbatelnou předností Králicka je skutečnost, že obce, na jejichž katastru pevnostní objekty leží, si uvědomují možný potenciál a přínos pevnostní turistiky, a také jsou si vědomy potřeby zachránit a uchovat tento unikátní odkaz našich předků. Snaží se postupně vytvářet podmínky pro práci dobrovolníků a nadšenců.

Účelem a cílem projektu krom záchrany a obnovy maximálního počtu historicky významných pevnostních staveb, je také jejich zpřístupnění nejširší veřejnosti. Jde totiž o rozsáhlý soubor turistických atrakcí s několika nosnými tématy: historie vojenská, společenská, stavební, kulturní…

Pevnostní stavby na Králicku odrážejí mezinárodní politickou a společenskou situaci v době svého vzniku, ukazují vysokou vyspělost stavebního a zbrojního průmyslu, organizační schopnosti tehdejšího státu a modernost tehdejší československé armády.

Jsou nepřehlédnutelným dokladem velkorysých příprav obrany státu, dokladem odhodlání bránit poslední demokratický systém v tehdejší střední Evropě. Tyto skutečnosti mají značný výchovný a sociální podtext.

V praxi v budoucnu půjde o celou řadu expozic v mnoha pevnostních objektech, za tímto účelem rekonstruovaných, navzájem propojených informačním systémem (naučné stezky, výkladové tabule…), propojených turistickými trasami a cyklostezkami.

V rámci současného chápání a vidění historie chce projekt Králické pevnostní oblasti připomenout, že pevnostní objekty — budované ve 30. letech XX. století s velkým vypětím tehdejší Republiky československé — zůstávají navždy mementem tragického vývoje, který se evropským národům zcela vymknul z rukou. V důsledku nesprávných rozhodnutí následně trpěly stovky miliónů lidí. V tomto ohledu je vysoce pozitivní přínos pevnostních muzeí, pokud jej návštěvníci také tak pochopí.

Největší společnou akcí několika subjektů v Králické pevnostní oblasti a města Králíky je vzpomínková akce CIHELNA s bojovými ukázkami. Svým pojetím, rozsahem, tradicí a tématy přesahuje význam Pardubického kraje. Díky prostředí a historickým reáliím je jinde ve stejném rozsahu a kvalitě neopakovatelná. Podrobnosti zde.

Dalším společným počinem muzeí a památníků v KPO je koordinace provozní doby. Několikrát do roka všechny veřejnosti přístupné pevnostní objekty koordinují svoji provozní dobu a umožňují tak návštěvníkům i ze vzdálenějších míst republiky strávení netradičně zaměřeného víkendu cestou za poznáním nedávné historie, po rozsáhlých pozůstatcích pevnostního systému, krásnou přírodou.

V rámci těchto Společných víkendů muzeí v Králické pevnostní oblasti některá muzea připravují speciální prohlídky nebo zvláštní program. Na ploše u Vojenského muzea Králíky lze shlédnout bojovou a těžkou vojenskou techniku při dynamických ukázkách - tedy v pohybu. Předváděné kusy se střídají, během cca tří společných víkendů v roce se divákům představují nejméně 2-3 vozidla.

Společné víkendy muzeí jsou již po řadu let směřovány na poslední víkend měsíce dubna, května, června, července, srpna (předposlední - v rámci akce CIHELNA), září a října. Termíny pro aktuální rok najdete zde.

Aktivity v Králické pevnostní oblasti představují většinou práci nadšenců-dobrovolníků a tím jsou mimořádné…